Srpen 2015

on(o by to mohlo bejt jednoduchý)

19. srpna 2015 v 22:21 | Karolína
Všechno co na světě máš je nějaký vymezený místo, který můžeš překročit a vymezenej čas, s kterým prostě nepohneš.
A potom už jenom sebe.
To jediný, co můžeš neomezeně měnit a ovládat. Jen ty, nikdo jinej by na to právo mít neměl..

Ale to asi jenom do tý doby, než vrazíš do někoho, kdo je víc než život. Bez jakýhokoli smyslu..splyneš. Nemáš šanci utéct.
Od tý doby už nejsi, je jenom on. On v tvojí hlavě, v každý myšlence, v každym kousku těla.
A v tu chvíli končíš, čas přestává existovat a prostor veškerýho druhu mizí.

Odevzdáš se bez přemýšlení. Tušíš, že to není nekonečné. Víš, že ty šrámy už nikdy nevyléčíš. A proto bojueš z každou minutu z času, kterej vlstně vůbec nemáš..