zas doprdele prostě nevim

27. února 2015 v 21:23 | K. |  Žvásty všedních dnů
Dokážu si to představit v čistě platonických rozměrech. Budu na něj myslet, bude si mi o něm zdát. Ale přestanu doufat, že se někdy objeví.. To je můj plán na dalších pár měsíců. Narážím jen na jediný problém, chci vedle něj usínat a probouzet se. Chci zas sledovat ty jeho vlastnosti, který jsem tak nenáviděla.
Přemejšlela jsem, že se zas potřebu vrátit zpátky do života.. Vzdát se nepotřebných věcí a začít žít pro to, co má cenu. Třeba se znovu vrátit k focení, nebo něco takovýho. Vrátit se ke sportu, zakousnout se do toho. Ne se vracet do depresivních chvil s cigaretou.


Žasnu nad tím, jak moc ho i po dvou měsících potřebuju. Tolik jsem ho nechtěla, ani když byl můj. Ale to je taková moje klasika.

Život běží a já stojim a podrážim mu nohy. I když možná.. já se plazim někam dozadu do prdele a on mi na cestu dává trnový koruny- každej k životu aspoň nějaký to píchání potřebuje.
Za měsíc budu dospělá.. Nevim co se životem, nevim co se sebou, nevim co s hrnkem na svym stole. Nemám nikoho.. nic.
Chce to nějakej extrém.. jen tak na probuzení, na rozproudění zaschlý krve v mejch žilách.

Bude líp? Bude, že jo?


Krásný narozeniny, Kreténe..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 W. W. | Web | 11. března 2015 v 21:26 | Reagovat

Prostě doprdele musíš jít dál. Já jsem asi ten poslední fucking člověk co by měl radit zrovna v tomhle směru, kdy přemýšlíš pořád nad tim co máš dělat abys nemyslela na ty sračky, ale. . Za zkoušku to stojí ne? Nebo aspoň se snaž, já se taky budu snažit. Moc to nejde ale vždycky můžeš chytit flašku nebo brko a jít do davu a dělat, že je všechno ok.

- Promiň že tu máš první komentář a už takový strašný hovna.

2 B. B. | Web | 14. března 2015 v 12:41 | Reagovat

Věř mi, bude líp.

3 K. K. | Web | 22. března 2015 v 19:47 | Reagovat

[1]: jojo, to, ze musím jít dal je dohajzlu asi to jediný, co zrovna teď vím...

[2]: věřím!

4 Cement Cement | Web | 24. května 2015 v 21:41 | Reagovat

Cement je měsíc po rozchodu, prožívá to samý. Shodou náhod mu v únoru mělo bejt za dva měsíce 18, a dneska mu už teda těch fuckin vosumnáct je.
Takovej paralerní život, trochu. (vždycky jsem si myslela, že ti je 25, že seš až moc rozumná.)

Mam ráda tvoje psaní.
A chvíle s cigaretama nemusej bejt depresivní, záleží na tom, jaký si je uděláš. Že jo. (bacha na heroin a neusnout ve vaně.)

5 Butterfly? Butterfly? | Web | 18. srpna 2015 v 13:33 | Reagovat

Občas je všechno, co můžeš udělat, jen jít. Jít a čekat, co ti život přinese. Nevím, koho tím "ho" myslíš... Možná proto, že je to první článek, který jsem na tvém blogu přečetl... Život je v některých směrech krátký a v jiných dlouhý, ale vždy přinese nějaký ten extrém, dřív nebo později, o to se neboj :P A jestli hledáš nějaký extrém předčasně, dej si pár panáků a jdi zapařit do baru - vem s sebou nějakou/ýho frienda a užij si večer ;) Jen na tu jednu noc. Doufám, že se brzo ve svým životě zase objevíš <3

Butterfly?

6 martin martin | E-mail | Web | 11. prosince 2015 v 22:11 | Reagovat

kristýna vaker mannou jezdínakoni  chodína joggu hrajen housle učí sencné mckya anglicky studuje nalileu je ji 16let nosírou nosírouna atkaale sluší jí do ma pomá hás domcími prcemí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama