Píšu, to prej pomáhá

17. února 2015 v 20:35 | K. |  Žvásty všedních dnů
Říkám si, jak dlouhý je to navždy? Jak dlouho to navždy bude bolet?


Ráda bych napsala, že je pro mě mrtvej, ale to bych nesměla neustále čekat, jestli se ozve.
Chtěla bych se zas svobodně nadechnout bez toho, aby se mi do očí vyvalily slzy. Zas mi přijde, že nic nemá cenu, vím, že musím jít dál.. Jinak to nejde. Jenom bych se na chvíli potřebovala zastavit, odpočinout si a říct si, že to prostě půjde. Nechat za sebou to zlý. Nechat za sebou i jeho někde hodně daleko.


Zase jsem se utvrdila v tom, že nikdy nikomu nesmím věřit. Všichni byli stvořeni jenom proto, aby mě zničili (vim, trochu egoistický, ale je na tom 100% pravdy). Využít a vyhodit, nic víc. Proč ne, žejo. Bez citů je to mnohem lepší. Jenom já to tak prostě neumim. Ale za pár let v tom budu přeborník, vážně. Zatím tápu a už dva měsíce brečim. Why not, určitě je to hrozně zdravý.

Kdyby jenom tušil, jak moc je pro mý žití důležitej- klidně bych se vzdala vzduchu a vody, žití bez nich by určitě byli jednodušší. Skočila bych z mostu, vykradla banku, fakt bych udělala cokoliv, kreténe!


Jsem v prdeli, Vážení.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dendulie dendulie | E-mail | Web | 20. února 2015 v 14:43 | Reagovat

Nevim, proč něco takovýho, jako tenhle stav, musí existovat.
Mrzí mě to.

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 21. února 2015 v 18:11 | Reagovat

Já už bych nic neudělala. Už nikdy nic pro nikoho jinýho.

3 K. K. | E-mail | Web | 21. února 2015 v 22:31 | Reagovat

[1]: Díky tomuhle stavu jsou potom o to hezčí ty super chvíle, který určitě zas někdy přijdou ;)

[2]: Takovej přístup je asi ten nejlepší.

4 Cement Cement | 22. února 2015 v 23:48 | Reagovat

Ja vim.
To bude dobry.
Moje nejdelsi trapeni trvalo dva roky.
A jeste ted se mi z toho obcas rozklepou kolena.
Jak jsem si mohla dovolit napsat, ze to bude dobry?

5 dxvrxstsxcrxts dxvrxstsxcrxts | Web | 22. února 2015 v 23:58 | Reagovat

vzdávání se vzduchu a vody kvůli nákýmu čůrákoj? ani náhodou
to se zase hezky rychle prober.
vim že jě to těžký, ale jednou přijdeš na to, že to bylo hloupý a budeš litovat ztracenýho času

6 K. K. | E-mail | Web | 23. února 2015 v 22:26 | Reagovat

[5]: Já vim, už jenom čekám, kdy ten moment litování nastane.

[4]: .. já tě žeru

7 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 24. února 2015 v 18:19 | Reagovat

Není to tak špatné, jak se to zdá...
Ale vymlouvat ti to nemůžu, protože to cítím stejně. Nikomu nevěřit. Uzavřít se je bezpečnější. Přátelé, ne nejlepší přátelé. Milenec, ne miláček.
Led, ne oheň.
A psaní léčí. Souhlasím s tebou, nemít ho, jsem dávno v bílé košili.

8 Slečna bez tváře Slečna bez tváře | Web | 24. února 2015 v 21:16 | Reagovat

Je pro tebe mrtvej. Brzo bude. Chce to jen ten podělanej čas (prvně jsem napsala čaj a hrozně mě to rozesmálo, idk why a nechápu proč to píšu..)

Nikdy nikomu nevěřit je prostě už pravidlo, které dodržuju, ale někdy mi taky něco ulítne a já toho pak lituju. Když neumíš bejt bez citů, tak to aspoň hraj. Je to taky dobrá obrana.

9 K. K. | E-mail | Web | 24. února 2015 v 22:24 | Reagovat

[8]: Když já nejsem moc dobrý herečka :D

[7]: Nikomu nevěřit.. joo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama