Leden 2015

sedmnáctý

11. ledna 2015 v 17:46 | K. |  Výkřiky do tmy
Nemiluju ho, jenom ho zbožňuju.
Nepotřebuju ho, jenom bez něj umírám.


Přemýšlím nade mnou a nad ním, nad tím, jak moc mi chybí.
Nad tím, jak odešel bez jediného slova, nechal zmizet všechno, co bylo. Ze dne na den už nebyl. Telefon nechal vyvěšený a smazal všechny stopy po existenci. Možná je to tak jednodušší, hledala bych ho, snažila bych se s ním být ještě aspoň několik chvil, ale takhle vím, že to nejde.
Kdybych tušila, že ho ten večer líbám naposledy, nikdy bych ho nenechala jít. Nikdy ho nenechám jít, i když mě opustil. Bez ahoj, bez pardonu.
Mám se fajn, mám se kurevsky fajn, i když se nikdo neptá. Jen jsem trochu ztracená.. Nemůžu bojovat, ty už se nikdy nevrátíš.