Únor 2014

ten náš Krásnej svět

21. února 2014 v 22:17 | K. |  tttéma..
Abych řekla pravdu, občas mi nedává smysl celé lidské bytí, žijeme jenom proto, abychom mohli zemřít nebo je to jinak. Jistě, každý ten svůj vymezený čas vyplní po svém.

Poslední dobou mě děsí události, co se dějí, každý se snaží chovat jako největší lidumil a čestný člověk, ale přitom by mohl být ukázkovým příkladem opaku. Ve školách se učíme, že násilí je špatné a přitom ho vidíme na každém rohu. Už stovky let se někteří lidé snaží ostatním dokázat, že slova dokáží více než zbraně, prosto to však nejsme schopni pochopit.

Země, které mají být příkladem demokracie, nedodržují lidská práva, vládním představitelům jde víc o peníze, než o životy lidí. Silnější raději nechá padnout slabšího, než aby ohrozil sám sebe. Kam mizí všechny ty úžasné ideály, kvůli kterým nám život připadal alespoň trochu krásný?

Vím, je to krátký článek, ale myslím, že ne nemá cenu se rozepisovat. Takovéhle ubohé žvásty nikomu nepomůžou.

čtrnáctý

4. února 2014 v 21:53 | K. |  Výkřiky do tmy
Prahu budí přicházející ráno, zabiják všech nadějí a radostí, v mlžném oparu se objevuje pár pouličních lamp. Shlížím na to všechno z výšky- pohled pro bohy, všechno je tak malicherné a pomíjivé. Zavírám oči a chci zmizet, alespoň na chvíli. Cítit všechno, co už tak dlouho vytěsňuju a teď se to ve mně čím dál tím víc bouří a chce to ven. Bojovat, žít!