Bojuju proti světu

15. listopadu 2013 v 20:42 | K. |  Žvásty všedních dnů
Co když jednoho dne všechno ztratí smysl?
Dva a dva je pět, stejně jako se všechny čísla rovnaj nule a lidi se nemůžou vznášet. Chápeš?
V době, kdy něco předstírat znamená víc, než něco být, se žije skvěle. Můžeš mít úplně vymrdáno v hlavě a stejně budeš hrozně kůl.


Časem se i z kněze stane punker. Stejně tak, jako se člověk může stát čímkoliv, čím jen chce být. Proto radši nechci patřit nikam, nedokážu překousnout to, že se údajně všichni lidé dokáží změnit. Ano, dokáží, ale když něčemu věřím, když pro něco skutečně žiju.. nezměním svůj názor i samu sebe ze dne na den. A pokud ano, tak jsem nikdy neměla žádnej charakter.
Jsou věci, které nikdy nepochopím, ale jsem ochotná se s tím smířit. Jsem ochotná to přijmout, tak jak mi to společnost podává, jsem ochotná nepochybovat o tom, že dýchat je správný, že lidi si nemaj ubližovat, i když bez války není mír, a že nezdravit je vrcholen neslušnosti.
Nejsem ale schopná přijmout, že se mám vzdát, vzdát se všech svých svobod, jenom kvůli tomu, že je to normální. (Normální- určeno člověkem, který musel tuto normu porušit, aby mohl poznat, co by bylo nenormální. ) Nechci měnit svou mysl jenom kvůli tomu, že tak bude život jednoduší. Nechci přehlížet nepodstatné detaily. Nechci být někým, kdo mě ničí.
Ale jak z toho ven, když jsou všechny mé názory tak hrozně protichůdné, až jsou sobě rovné?




V blogu odcházej všichni, jejichž články měly nějakou cenu- nějakej důvod k tomu je číst, mrzí mě to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zebra Zebra | Web | 24. listopadu 2013 v 18:33 | Reagovat

Ahoj, hele nebuď smutná... já to tu po čase zas otevřela, sem ráda, že tu ty pořád píšeš... K tvýmu poslednímu komentáři... Si asi moje oblíbená, nejenom kvůli stejnýmu přízvysku jména:) Napsala sem zas depresivní blábol... Tak jestli chceš, budu ráda, když si ho přečteš:)
Z knížete se nikdy punker nestane, pouze promyšlený otrokářský plán:) Někteří lidi ale mají charakter, jen sou jak chameleoni... Dokáží se hodně přizpůsobit... Je to těžký...

2 paprickaa paprickaa | Web | 15. září 2014 v 0:38 | Reagovat

Bez války není mír...a vůbec všechno, moc hezký zamyšlení a neklesej na mysli, nenormálních lidí, kteří jsou vlastně normálních akorát že ve svých normách není zase tak málo... Těch lidí, kterejm příjde ego k smíchu, protože k smíchu je a k ničemu jinýmu - bejt někdo kdo nejsi, aby ti co nejsou ti kdo nejsou tě mohli uznávat... No nějak sem se rozvášnila,  raději už končím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama