Květen 2013

nic.

26. května 2013 v 21:33 | K. |  Žvásty všedních dnů
Nejsem to, čím jsem vždy byla. Neztrácím své ideály, raději je měním, abych ztrátě předešla. Neválčím, přesto prohrávám. Nikdo to neví, není nikdo, kdo by o tom vědět měl. Není nic a to mě ničí. Všechno se dá změnit, jen ne zrovna teď, když to tak moc potřebuju. Zas ten fuck the rules feeling. Všechno hodit za hlavu a jen si užívat.
Uzavírám se čím dál tím víc do sebe a brečím jen tak ve vlaku. Přišla jsem na to, že si stejně nikdo nevšimne. Přílišná anonymita, ale přesto až ukrutná neintimita.
Stávám se další ze stáda. Utíkám tomu, ve snech..
Potřebovala bych napsat jen --- a každý by v tu chvíli věděl, co potřebuju (čímž se dostávám k tomu, že po strašně dlouhý době vím, co potřebuju).