Listopad 2012

Narušení

30. listopadu 2012 v 20:21 | K. |  To musíš vidět!
Film, který v roce 1999 natočil James Mangold ( ano, je to ten týpek co režíroval také Walk the line nebo Vlak do Yumi), nám dává možnost nahlédnout do jedné Americké psychiatrické léčebny, ve které se jednoho dne ocitala osmnáctiletá Zuzana. Zuzana je.. úžasná, vážně si jí zamilujete a budete s ní prožívat každou chvíli, možná se s ní v některých situacích budete i ztotožňovat. Ale aby bylo jasno, Zuzana se v léčebně neocitla jen tak náhodnou, předtím spolykala lahvičku aspirinů a zapila je lahví vodky. A pan psycholog jí diagnostikoval poruchu osobnosti. Co to znamená? To neví ani sama Zuzana. Po příchodu do léčebny poznává Zuzana spoustu mladých žen, které jí svým způsobem ukážou život z trošku jiného úhlu pohledu. Zuzana je po roce z léčebny propuštěna a díky zážitkům, které zažila, sama pochopila, že smrt není nic krásného a život také ne.

To co potřebuji je kvalitní kniha

24. listopadu 2012 v 22:15 | K. |  tttéma..
Ano vážně je teď moje největší potřeba lehnout si do postele a číst si.
Kniha v podstatě nemusí být ani kvalitní, vlastně čtu jen samé nekvalitní knihy, jde spíš o to, aby ve mně zanechala pocit toho, že má cenu žít, že má cenu být a že má ještě větší cenu něco chtít!
Myslela jsem si, že potřebuju někoho, s kým budu trávit ty příšerně dlouhé zimní večery místo knihy v posteli, ale kniha je asi lepší alternativa. I když vlastě není, protože já stejně nejvíc oceňuji knihy, které mě rozbrečí, rozesmějí, dalo by se říct uspokojí, takže to vlastně vyjde na stejno.
A ano, takhle to dopadá, když chcete psát o tom, jak jste si mohli užít perfektní noc a zároveň nemáte co číst.
Eh, zpět ke knize.
S výběrem knížky mám obvykle strašně velký problém, protože vlastně ani sama sobě nedokážu říct, co se mi vlastě líbí. Většinou to končí tak, že přečtu sto stránek a zjistím, že mě kniha až neskutečně nudí. A však můžu jistojistě říct, že miluju knihy Paula Coelho(jak se to ku*va skloňuje?!)niho. Miluju první tři stránky z knihy Veronika se rozhodla zemřít a mohla bych je číst stále dokola, dokud by mě to nezabilo .
Zdá se mi, že každé na každé téma píšu čím dál tím horší články, ale co. Teď prostě potřebuju knihu, takže čekám radu moji rádcové!

15465+ 1 faktů o mně

17. listopadu 2012 v 21:45 | K. |  Superhrdinové odhalte svou identitu! (něco o mně)
Heh, co může víc prozradit o mé osobnosti, než 15465 faktů.


1-Nečtu články slovenských autorů.
Ano, nečtu je. Nerozumím jim. A hrozně mě to deptá. Sama slovenština se mi ovšem strašně líbí, vážně! Ráda se Slováky mluvím, takže by třeba do budoucnosti mohl vzniknout nějaký Slovenský audioblog.

2-Neumím psát malá a velká písmena.
U zemí, částí zemí, států, území, jazyků, národních příslušníků a tak.. Nikdy jsem to nepochopila. Ale jsem na gymplu a kupodivu z češtiny nepropadám.

3-Což mi připomíná, že se mi pletou písmenka
Ale takovym způsobem, že mám problém zpívat v němčině. Ale to vážně problém, který si neobyčejně obyčejný člověk nedokáže představit.


Legální prostituce

16. listopadu 2012 v 22:36 | K. |  tttéma..
Osůbky žijící v nás- skrytě, tiše
Čekajíc na každou prasklinu
Naší provinilý, prohnilý duše.
Jo, dávám s to za vinnu-

-Stovky našich bolů
Držím se tě za ruce
Táhnu si tě dolů
Legální prostituce
A nevratný restituce