Jednou

9. srpna 2012 v 23:38 | K. |  Undisclosed desires
Planeta pohlcuje dvojnásobné množství CO2..Google zaplatí půlmiliardovou pokutu.. Vlastně je to všechno strašně krásný.

Až mě udivuje, kolik jsem toho za půl hodiny s ukrutnou bolestí hlavy stihla. Asi bych někdy měla vyrazit mezi ty lidi, co se tu tak pohybujou, furt jsem někdy v čudu a musím řešit, jak se dostat domů. S panem M. se to asi nějak provalilo vzhledem k tomu, že mu nikdo neřekne jinak, než pan pedofil. Nevermind. Protože už nic nebude. Myslím, že dnešek mi dal hodně. Především asi uvědomění si toho, že to fakt nemá cenu. Ale i tak to bylo sakra fajn.


Chtěla bych něco napsat, vážně! Ale připadám si, jako bych měla čerstvý průstřel hlavy.

Proč člověk ty nejlepší věci objevuje až tak strašně pozdě? Ano, mluvím o Placebo. Vždycky jsme o nich věděla, vždycky jsem znala pět písniček a otevřeně jsem tvrdila, že je neposlouchám, ale teď neprosto nechápu proč. Proč? Proč? Jsou neskutečně skvělí. Depresivní a přitom strašně energický. Nechápu, jak tohle někdo může tvrdit třeba o Radiohead, ty jsou prostě jenom depresivní, ale vůbec jim to neubírá nic na tom, že jsou skvělí. Ale proč z nich dělat energickou kapelu?
That's it, sir
You're leaving
The crackle of pigskin
The dust and the screaming
The yuppies networking
The panic, the vomit
The panic, the vomit
God loves his children, God loves his children, yeah!
Ne, není to veselý ani energický. Takže asi tak.

Vlastně jsem chtěla říct, že mi pan M. chybí. Zas mám takovej ten pocit, jako jsem měla naposled (poprvé?) s ním, je mi strašně špatně a říkám si, že už nikdy víc. Ale přestaň s tím žejo.. Celkově se nic neděje a život je nudnej. A ne, nedívám se na olympiádu, nebaví mě to. Jsme divná a nenáviďte mě!

Hromady bílých papírů měnících se v popelavé holubice s každým tvým nádechem a výdechem. Dotýkám se tvého hrudníku a snažím se zbavit vzrůstajícího napětí ( víš, skutečně nechápu, proč to dělám), které mi pomalu, ale jistě začíná proudit celým tělem. Zapaluješ další cigaretu a já snáším tvojí omluvu ( vážně mi to nevadí), při které ti z úst uniká spousta kouře, který mizí někde v nekonečné tmě( nemá cenu ho sledovat). Na nic se neptáš a začneš mě líbat, celá se chvěju ( zimou?). Mám strach z toho, co bude následovat ( z toho, jak se zachováš). Pomalu mě začínáš svlékat. Pokládáš mě na postel.. Víš, jenom by mě zajímalo, proč zrovna já?

Sežerte mě zaživa! Všichni!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 S. S. | Web | 12. srpna 2012 v 21:12 | Reagovat

ta písnička je skvěláááá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama