Únor 2012

Mlč

29. února 2012 v 21:55 | K. |  Žvásty všedních dnů
Chci psát jako dřív, ne jako dřív na tomhle blogu. Chci psát jako dřív na těch předchozích blozích. Vypsat se ze všeho, prostě psát. Ale to teď nejde, vlastně už dost dlouho to nejde.

Uvědomila jsem si , jak strašně je všechno pomíjivý. Dneska se se mnou mluvíš zejtra ne, dneska tu jsi, potom už ne. Lidi odcházej, a přicházej. Někdy odejdou na dobro, někdy zůstanou, ale už to není jako dřív. Každá věc, každej člověk a každej okamžik něco změní. Nedá se to sledovat, jen přihlížet a mlčet, nedá se nic dělat. Nemá cenu proti tomu bojovat. Ty odjedeš, ty se změníš a ty? Ty jsi moje slabý místo. tak buď chvíli semnou, naposled.

Jednoho dne, prostě z černejch conversek vyndáš červený tkaničky a řekneš: čau sne.

14. února 2012 v 21:55 | K. |  Žvásty všedních dnů
Dlouho jsem nic nepsala, myslela jsem, že potom bude jednodušší něco smysluplného napsat. Ale není. Prostě nejsem schopná se soustředit na jednu jedinou věc. Nevermind zkusím to.

Proč to pozérství? Proč ta potřeba zapadat do davu. Vážně se strašně bavím, tím jak jsou některé holky strašně velké kamarádky a obě dvě strašně nesnášej sníh a nejí ty samé věci. Ale ta jedna mi ještě nedávno tvrdila, že sníh miluje. A ta druhá mi pro změnu říkala, že jí vlastně jenom využívá, a teď? Nasrat. Kde je nějaká pravda, čest a bůhvíco. Je to strašně divný, chce to jiný lidi. A hlavně, ty vole Metallica 4-ever <3. Na to hlavně nezapomeň. A taky nezapomeň na to, co bylo. Protože to už asi jen tak nebude. Vím, lidi se mění, ale to není změna. To je něco, co naprosto nechápu.