Každej má v sobě několik bytostí. Tak proč je všechny řešit?

14. prosince 2011 v 21:17 | K. |  Žvásty všedních dnů
"Poslouchej svého anděla." Tak to mě dorazilo.

"Máš u něj šanci? 10 znamení, která ho prozradí." Čim víc nad tim přemejšim, tim víc si uvědomuju jak strašně problémovej člověk jsem. "10. důvod druhý den se ozve." :D Život je tak Krásn(á)ej.

Jeho deset znamení: ( ale já mám zájem jenom o lidi, ktrý tyhle znaky nevykazujou. protože jsou až moc snadno dosažitelní, asi..)
1. má rád tvý vlastnosti, který ostatním vaděj
2. příjde kdykoliv ho potřebuješ
3. ach, ta neskutečná potřeba na tebe furt šahat
4. nevadí mu ležet v posteli a jen si povídat
5. bez tebe by nepřežil
6. pořád dělá to, co si myslí že chceš
10. jo a to slovo, že tě miluje
Dej to se mi líbí, jestli se ti to líbí ( nechala jsem se trochu unést, jo a chybí mi tam pár čísel)


Jo tak to je jeho naprosto přesnej popis. A já jsem fakt, nevim nemám slova. proč prostě takhle nemůžu psát slohy? ( co děláš o Vánocích, co je tý učitelce do toho, asi nepíšu něco fakt vtipnýho a bude to fajn ale prostě mi chybej slova (byly doby, kdy jsem měla v hlavě strašně moc slov, teď už ne. teď mám jen vlka v postely( miluju, když mě nikdo nechápe)))
No nic. Vážně přenejšlim o vraždě. Vlastně o sebevraždě, ale takhle to zná divně ( jako, kdybych se snad chtěla zabít). Ne, nechci se zabít. Vlastně by mi stačilo přemejšlet předtim než něco udělám. A nebo se zavraždit ale to slovo sebevražda zní strašně sebedestruktivně. A já vůbec nejsem sebedestruktivní.
Tak nějak všechno nad čim bych měla přemejšlet, dělám naprosto bezmyšlenkovitě a nad věcma, který bych měla dělat naprosto normálně bez přemejšelní, tak nad tima pořád přemejším ( zas ten pocit, že mě nikdo nemůže pochopit ). Vlastně jsem mistr teorie, třeba včera jsem hodinu jen tak seděla čuměla do stropu furt dokola poslouchla tu samou písničku a přemejšela nad streotipností světa. Téma, o kterém naprosto nemá smysl přemýšlet. Všem strašně vadí stereotip, ale nikdo proto němu neni schopnej bojovat, a tak je to se všim.

Včera jsem měla nějakou vzpomínkovou náladu. Starý fotky, starý zprávy a našla jsem starý obrázky. SAKRA jsou fakt pěkný. Dneska jsem si tak čmárala ,o nějakym nudnim předmětu ( fyzika ? (ne to jsem kreslila kytičky do cizých sešitů, jsem strašná svině. I to on miloval)), Che Guevaru a fakt vypadá jako on( to mám ale vysoké sebevědomí co?). Nikdo ho sice nepoznal, ale to bude tim, že ho nikdo nezná. Dost často si řikám, co tam sakra ještě dělám?
Asi si znova přečtu Stmívání, a další šíleně citově vypjaté knížky. Všichni to čtou. Tak proč vyčnívat z davu. Už to vzdávám. Když už si fakt myslíš, že jsi jiná něž všichni ostaní. Protože nechceš bejt jako oni. Stejně ti někdo řekne, že si stejná. Jsem, vím to. Už nebojuju nemá to cenu. Všichni jsou stejný jako já. Akorát, že já jsem na úrovni stejnosti na který jsou teď oni byla tak před čtyřma rokama. ( zas to sebevědomí :D ale kde kurnik si, když tě vážně potřebuju?) Vážně nevědí kdo byl Che.. Takže ne čtyři roky ale tak deset. Když nevim tak aspoň předstírám. we´re fated to pretend. To pretend. MGMT Neznaj.
Proč já vlastně přemejšim, když už ani nejsem schopná svý myšlenky vyjádřit slovama. A nikdo je nechápe a zas nevim. Musím bejt strašný mít malou slovní zásobu. Možná bych mohla začít použítat mozek nijak ten článek bude ještě víc na nic než ty ostatní. Ale co, je to můj blog, můj život, můj sen a moje nočí můry.

Mám strašnou chuť býti rebelem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tramtram tramtram | 15. prosince 2011 v 21:34 | Reagovat

JO, JO, JO! Skvělý! Z toho, co jsem byla schopná pochopit, se mi to hrozně líbí! Mám pocit, že jsem zavřená se svojí hlavou, která milionkrát chytřejší (:D:D); nebo aspoň myslí jinak; ve světě lidí, který se zajímají o samý přízemnosti. Já ve svý hlavě řešim hrozný problémy, všechno prožívám. Naučila jsem se vnitřně brečet, protože kdybych brečela vždycky, když to potřebuju, tak bych byla za velkýho blbce :D Strašně mi chybí jeho dotyk, jeho objetí... Mám pocit, že kdyby mě objal, tak se mi svět a nálada o milion procent zvýší. Jenže on mě neobejme. Takže zůstanu takováhle.
Doufám, že je to smyslupnej koment pro tebe, nevim jestli úplně pochopitelnej, a jestli je přímo k tématu :D

2 tramtram tramtram | 15. prosince 2011 v 21:34 | Reagovat

btw: na MGMT dost ujíždim :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama